Ulicemi v poměrně velké rychlosti se nesl oblak písku,který nebyl ničím zvláštním v této vesnici.Ale přece jen byl něčí mzvláštní,začal se formovat do lidské postavy,dokud se tam doopravdy nezjevilo vcelku malé dítě.Rozhlédl jsem se okolo sebe a s chladným výrazem na tváři sledoval,jak se lidské tváře při pohledu na mě křiví a oddalují se ode mne.Nesnášel jsem lidi z této vesnice,proklíval jsem je,ale nemohl jsem s tím nic udělat.Kdybych někoho zabil,snažil se pomstít bylo by to ještě horší..Udělal jsem pár kroků vpřed a po kratičcé pauze jsem se už opravdu rozešel do vnitra vesnice.Sledoval jsem světla,které se v tuto chvíli rozsvítila,i když nebylo vůbec potřeba,jelikož je zde vidno velmi dlouho.Ignoroval jsem lidi,kteří se na mě dívali skrz prsty a občas něco zařvali.Sedl jsem si po nějaké době na jednu z mnoha laviček této oblasti vesnice a sledoval jak se lidí ode mne vzdalují,dokud jsem tu nebyl úplně sám.V klidu jsem dal nohy na lavičku a přitáhl si k sobě kolena.Ještě vám ukážu kdo doopravdy jsem..Tyto lidé umí soudit jen podle toho co vidí,nikoliv podle toho jaký ten člověk je.celý tento svět ninjů je prokletý,ty co mají stejný osud jako já,nemají právo na normální život,to už je samozřejmostí v každou vesnici..Dřív nebo později mě zabijí...A nebo já je.
/