Hidenori Nii

Jméno a příjmení: Hidenori Nii
Datum narození a věk: 16. 7. (17 let)
Výška a váha: 164 cm, 60 Kg

Vesnice: Kumogakure no Sato
Sensei: Kamie Yotsuki (Nezvěstná)
Hodnost: Chuunin
Klan: Nii

Kekkei genkai: ---
Živly: Raiton, Fuuton










Charakter:
Má ráda jen málo věcí a fobie byste u ní hledali těžko, ale kdybyste se dívali dobře, objevili byste  strach ze selhání. Mnohdy je pro ni ale těžké i otevřít dveře neznámého domu. Jejím úkolem je poslouchat autority. Vydrží jí to mnohdy léta. Do konce života, nebude-li mít pocit, že ji někdo zradil. Pak by jen těžko člověk, kterého si zvolila za vůdce, hledal cestu zpět do jejího srdce.  Působí namyšleně. Ach, kdeže... Jen si udržuje odstup od lidí. Nemá je ráda a tím názorem se nijak netají. Ale jakmile si získáte její důvěru udělá pro vás cokoliv. A zároveň miluje svou vesnici. Co by se mohlo vyrovnat pohledu do kouzelných mraků, které ji obkličují ze všech stran? Hidenori bojuje ráda. Ráda a chladnokrevně. Umí své techniky dobře využít a boj je jedinou chvílí, kdy se neprojevuje její bázlivost. Nemá čas nad ničím přemýšlet a dokonce má ráda, když při souboji teče co nejvíce krve.

Minulost:
Den po polovině srpna se narodil nejnovější přírůstek do klanu Nii.
Z malého dítěte vyrůstala vcelku pěkná, průměrně nadaná kunoichi s rudýma očima a blankytnými vlasy. Hidenori byla odmala tichá a když dospěla do věku, ve kterém toužila po přátelství a její osobní svět jí nestačil, začali se jí vyhýbat. I přes touhu po společnosti tedy zůstala sama a ponořila se plně ve svůj svět.

Ráda nad sebou cítila autority a když v tomto ohledu neuspěli rodiče, jež jí nechávali naprostou volnost, vybrala si za takový vzor kunoichi z klanu Yotsuki. Když se pak právě tato žena až příliš nepravděpodobnou náhodou - nejspíše vlivem Hidenoriných rodičů - stala jejím senseiem, byla dívka nadšená. Akademii dokončila ve dvanácti. Pořád byla dítě.

První její techniky, nepočítá-li ty základní z Akademie, se Hidenori naučila ze svitků klanu.
Nebyl významným a neměl jich mnoho. Ale stačila jedna drobná. Teď měla opravdu drápky. Tím bylo jasné, že dívčinou předností bude boj na blízko. Možná i na střední vzdálenost, ale Taijutsu ji opravdu nadchlo. Její sensei jí dokonce byla ochotná naučit něco ze svých dovedností. Říkalo se, že Kamie byla ve svých dvaceti nejlepší. A v očích Hidenori taková zůstala i po třicítce. Nahrazovala jí matku, které doma kvůli misím trávila příliš málo času.

Netrvalo dlouho a dívka si přála postoupit dál.
Kamie Yotsuki ji však k Chuuninským zkouškám nepřihlásila. Ani první rok, ani poté za dva.
A když se jich již skvěle připravená směla účastnit, dozvěděla se správu o zmizení ženy, jež ji přihlásila na poslední chvíli. Jako kdyby věděla, že se ze své mise nevrátí.

Hidenori bojovala dobře. Uspěla v první i druhé zkoušce bez větších zranění a pořád doufala, že na třetí část už nebude sama. Že na tribunách spatří známou tvář. Nespatřila. Žena, která ji nahrazovala matku byla prohlášena nezvěstnou přesně v den, kdy byl Hidenori udělen titul Chuunina. Tuto zkoušku složila v šestnácti letech.
Po jejím zmizení byl bývalý Hidenorin tým rozpuštěn a ona měla dostat nového senseie.
Byla připravená jej respektovat. Byla připravená jej milovat stejně jako kdysi ji. Ale tušila, že nikdy nepřestane hledat, co se s ženou, která jí byla vzorem, stalo.

V sedmnácti letech a jako Chuunin si již dokázala najít i několik věrných přátel.
Byla šťastná, dalo-li se to tak říct. Některé rány přibudou, jiné zmizí. Zvykla si na to. A bez toho zvyku by tu asi nebyl nikdo z Shinobi. Zvykla si na úmrtí i zmizení. Zvykla si, ale nepřijímala to. Jen se naučila bolest v sobě uzamykat a doufala, že zámek nikdy nezrezne a nezničí se.
Žila, to bylo hlavní. A mohla kráčet dál neurčitou cestou po boku své hrdosti a především po boku těch, kteří jí jsou drazí.