Nekonečná cesta

Cestička ktorá je trochu spevnená ale nie je nejako dláždená. Je to taká lepšia lesná cestička. Záhadne sa objavia sem tam šlapaje v mäkkej pôde ale nikdy žiadny pocestní. Je to príjemné miesto na prechádzky.

Dorazili jsme na lesní cestičku. Doufala jsem, že je to správné. Shimonu šel za mnou. Ani jsem nechtěla vědět, co tam dělá. Bylo tu nádherně. Úhledně spravená cesta, stromy kam jste se podívali. V korunách stromů hnízdili ptáci, kteří zpívali. Kouzelné místo.

šiel som pomaly za Shizu z rukami pod plášťom a obzeral som sa všade anokolo. Hlavne na mraky ktoré sa mi sem tam podobali raz na to a raz na to. Iba som z úžasom sledoval tie mraky a nedával pozor na cestu.

Zastavila jsem se a vychutnávala jsem si kouzlo tohoto místa. Bylo tu docela ticho. Zhluboka jsem se nadechla. Nemohla jsem uvěřit tomu, že jsem na tohle místo ještě nenarazila. Otočila jsem se ze slovy: "Jak se jmenuješ?"

Odtrhol som pohľad z oblakov a pozrel som sa na Shiz. Shimonu.... ale väčšinou ma volajú Shi. A ty? mal teraz taký nevinný šteňací pohľad.

"Shimonu," zopakovala jsem. Zhoupla jsem se na chodidlech. "Jsem Shizuka," řekla jsem a natáhla jsem k němu ruku na seznámenou.

Shizuka... teší ma podal som jej ruku a jemne ju stisol no akosi som ju zabudol pustiť. A tak som stál a držal ju za ruku a pozeral jej do očí.

Jeho ruku jsem stiskla a trochu s ní potřásla. Nepouštěl mě. "Děje se něco?" zeptala jsem se nechápavě. Myslela jsem si, že jsem něco udělala, nebo ba neudělala.

Ehm.. né nic zase sa začal červenať a rýchlo pustil jej ruku a snažil sa to zahovoriť. Tie oblaky sú pekné však?

"Už jsem se lekla, že jsem něco udělala." Rychle mě pustil. "Neboj se. Nekoušu," mrkla jsem na něj. Pak jsem zvedla hlavu a podívala jsem se na oblohu. "Byly by, kdyby nebyla tma. Ale ty hvězdy hezky září."

Né ja jen.... zase bol do toho zamotaný. Jo i ty hezký. Nechceš si sadnúť a chvíľku ich pozorovať? opýtal som sa a Obzeral som sa po mieste na sedenie. Žiadna lavičky tu nebola a tak som si dal dole plášť a na trávu som ho položil. Teda ak ti nebude vadiť sedieť tu.

"Hvězdy..." zašeptala jsem. Nemusel si sundávat plášť. Nevadilo mi sedět na holé zemi. "Jak galantní. Na tohle balíš každou holku?" zeptala jsem se s úsměvem. Chtěla jsem uvolnit atmosféru, ale nevím, jestli to byla ta správná cesta. Sedla jsem si tedy na jeho plášť a opřela jsem se o strom.

No to určite já... doplnil jej názor o skutočnosť. Sadol si na kraj aby nebol moc blízko Shizu. Sledoval hviezdy. Tebe stačí pohodiť vlasmi a už ti ležia pri nohách však? zasmial sa.

Slyšela jsem, co řekl, ale nějak jsem nebyla schopná mu odpovědět. Hlava mi klesla na hruď a já usnula.

Všimol som si že neodpovedá a že zaspala. Shiz? opýtal som sa potichu no nehcel som ju budiť a tak som sa postavil z plášťa na ktorom som sedel a kúsok na ktorom nesedela ju zakryl. Sadol som si na trávu a oprel som sa o strom ale ďalej od nej a užíval som si zvuk cvřckou a hviezdy.

Poklidně jsem oddechovala. Nevzbudilo mě ani to, že mě přikryl. Vždycky jsem měla lehký spánek, ale teď by se to nepodařilo ani člověku, který by mi bubnoval do ucha.

Iba som pozoroval hviezdy. A nerušene som sedel vedľa Sizu. Bol som z ticha nemienim som ju budiť. Vyzerala tak kawai keď spala. Možno lepšie ako keď bola hore. Ako som sedel opretí o strom Shizuka sa začala zosúvať na stranu kde som sedel. Všimol som si to ažvtedy keď som cítil ako leží na mojom rameni. Skamenel som a nevedel čo robiť. Srdce mi bušilo ako splǎsené.

Už mě bolelo za krkem, jak jsem tak spala se skloněnou hlavou. Narovnala jsem ji. Po malé chvíli jsem začala padat na stranu. Zastavilo mě až jeho rameno. Jsem si z jeho ramene udělala polštář. Dál jsem poklidně spala.

Bol som na pokraji infarktu. Keď sa mi môj tep vracal do ako takého pokoja začal som rozmýšľať čo urobiť. Musím ju dostať zo mňa. Keď sa zobudí boh vie čo si o mne pomyslí. A nastane ďalší trapas. Teraz sa bál aj dýchať aby ju nezobudil. Držal ako hluchý dvere. Šibrinkoval okolo nej rukami ale nedotkol sa jej a rozmýšľal ako ju dať zo seba dole. Teraz sa hanbil ako pes.

Zvedla jsem ruku a položila mu ji do klína. Nohy jsem si přitáhla víc k sobě. Jeho plášť mi sklouzl z ramen. Kratší vlasy mi spadly do obličeje. Šimraly. Zatím mě ale neprobudily.

Oči ako Ping pongové loptičky. Teraz som nič nerobil iba sedel. Ani som sa nepohol. Keď sa zobudí je po mne. A bude to najväčší trapas z dievčaťom. pomyslel si ale nakoniec jednou rukou sa pohol a zdvihol plášť a preverí ho cez ňu. Nakoniec ruku nechal na jej rameni. Nejako sa do nej zapozeral ako spala.

Vlasy mě pořád šimraly na obličeji. To mě probudilo. Měla jsem stále zavřené oči. Zvedla jsem ruku z jeho klína a vlasy jsem si odělala. Trochu jsem se zarazila. Má momentální poloha vůbec nepřipomínala tu, v které jsem usnula. Prudce jsem otevřela oči a narovnala jsem se. "P-promiň!" vypískla jsem. Nemohla jsem uvěřit tomu, že jsem usnula.

Takto nejako som sa teraz cítil. Go..Gomen dokonca som sa jej aj začal kľanať.

Vyskočila jsem na nohy. Připadala jsem si trapně a to hodně! "Měl si mě probudit!" řekla jsem trochu rozlobeně. Pak by se nestal tenhle trapas! doplnila jsem v duchu. Dokonce mi zčervenaly tváře.

Teraz ju dokonca prosil na kolenách a klaňal sa. Promiň.. promiň mi to. Ale nechcel som Ťa budiť lebo si vyzerala že si unavená a spánek si potrebovala. prikladal celu vinu na seba. Vidíš... stalo se to co som predpovedal....

Povzdechla jsem si. "Stalo se stalo. Raději bychom na to měli zapomenout!" řekla jsem rozhodně. Dařilo se mi vyvarovat se trapasům. Tedy to jsem si až do téhle doby myslela. "Příště když usnu, tak mě vzbuď!" Začala jsem si prohrabovat vlasy, protože mě to uklidňovalo.

Dobre dobre.... postavil sa a stále sa červenal. Ale teraz keď si to uvedomuje vlastne sa mi to páčilo...asi to je dôvod prečo som ju nezobudil. toto vysvetlenie som si nechal pre seba.

Přestala jsem si prohrabovat vlasy. Ta červeň už ustoupila. Zhluboka jsem se nadechla. "Tak to je dobře," řekla jsem po chvíli. Ruce jsem si dala do kapes.

Zohol som sa pre plášť a zdvihol som ho. a Vytriasol si ho. Zložil si ho do malého balíka a dal so zadného vrecka. No tak jdeme dál alebo sa chceš ešte prospať? zasmial sa a povedal to zo žartu hoc mu bolo jasné že to nebolo vhodné.

Spražila jsem ho vražedným pohledem, když se zasmál své otázce. Bral to jako vtip, ale momentálně mi to vtipný nepřišlo. "Jdeme raději dál," odpověděla jsem chladně. Nečekala jsem na jeho reakci a vydala jsem se dál po cestě.

Preglgol som na prázdno a radšej išiel trochu ďalej od nej. Trochu si pohmkával nejakú melódiu a rozhliadal sa po okolí aj keď vždy jeho pohľad skončil na Shizuke. Otriasol sa a znovu takto dookola.

Dál jsem pokračovala. Shimonu si broukal nějakou písničku. Nějak mě to tu začalo nudit. Ano, byla tu nádherná příroda a mohla bych tu být hodiny a hodiny, ale prostě mě no nudilo. Zastavila jsem se. "Cheš jít ještě dál?" zeptala jsem se aniž bych se na něj otočila.

No ja nevím to je na tobie ale rád bych Šel uz neco delat... neco zábavnejšieho. Natiahol ruky do vzduchu a trochu si popukal kosti. Né že by som sa s tebou nudil... ale.. ale no.. hľadal správny výraz ale nemohol naňho prísť.

"Ale už tě to tu nebaví, co?" pusmála jsem se. "Taky se nějak nudím. Neboj se není to tebou!" usjistila jsem ho, protože to mohlo vyznít divně.

No jo... kam by sme tak mohli zájsť... Začal rozmýšľať a zastavil sa chôdzu. Teda ak chceš ísť ešte niekam so mnou... chápem ak nebudeš chcieť a každý pôjdeme svojou cestou povedal nervózne. Chápal by som ak by bez slova odišla....

"No to já nevím. Co takhle se vrátit do města a pak se uvidí, co bude dál?" navrhla jsem. Otočila jsem se a pomalu se vracela.

No jo to klidne múžeme....A keď tak napadol ma taneční sál prehodil a pomaly šiel vedla nej. Pozrel som sa posledný krát na hviezdy ktoré neboli ničím poškvrnené ani pouličným osvetlením v meste. Rozmýšľal som kam až cesta vedie no teraz som nemal v pláne to skúšať.

"Tak dobře," souhlasila jsem. Pokračovali jsme v cestě zpátky do města.
(přesun)

Ticho šiel vedľa nej ako poslušní psík. No snáď to všetko dopadne dobre... po toľkých trapasoch... (Presun)