Předem bych se chtěla omluvit že tu nejsou žádné obrázky ale nejdou mi sem vložit -.- Doplním je později ^^
Jméno a příjmení: Yasuraka Yuki (Yasu)
Vesnice: Kirigakure
Požadovaná hodnost: S rank (Mizukage)
Kekkei genkai: Hyōton
Klan: Yuki
Věk: 17 let
Oblíbené: Zmrzlina, je jedno jaká pokud Yasu někde uvidí zmrzlinu je schopná utratit všechny své peníze. Mezi její další zlozvyky patří to, že pokud je sama tancuje s koštětem...ano s koštětem. Ona sama ani neví proč, možná je to z nudy nebo je za tim něco jiného.
Neoblíbené: Když jí někdo řekne že je strašidelná nebo je na něm vidět že se bojí.
Charakter: Yasu je těžko pochopitelný člověk. Díky své zálibě v hororech se kolem ní šíří temná a tajemná aura. Žije si ve svém vlastním světě, většinou je uzavřená a odtažitá. Svou práci ale dělá poctivě a důkladně. Nemá ráda když se v místnosti sejde více lidí, cítí že jí berou prostor který ona potřebuje. Yasu trpí neustálou představou že se na ní lidi dívají zhnuseným pohledem. Někdy je to bohužel pravda, díky jejím rudým očím které vynikají díky bledé pokožce. Pokud si to situace žádá dokáže být vážná až to bolí a nic nebere na lehkou váhu. Yasu dokáže být bláznivá ale jen pokud si je jistá, že jí nikdo nevidí.
Životopis:
Yasuru se narodila do klanu Yuki a již od útlého věku se jí lidé bály. Velkou roli v tom sehráli její rudé oči, nebylo to žádné Kekkei genkai či něco podobného. Podle lékařů to prostě byla jakási porucha díky které její oči byly sytě rudé. U Yasu to vyniklo díky bledé pokožce a černým vlasům ještě víc a proto trávila hodně času sama. Děti se k ní neradi přibližovaly a v horších případech jí ponižovaly. Člověk by řekl že jí budou rodiče chránit a budou jí říkat že není odlišná, že je vše v pořádku. Bohužel se jí časem začali bát i její nejbližší a Yasu se tak musela stát brzo samostatnou. Když přišla do místnosti najednou měl každý člen její rodiny práci a odešli. Yasu věděla že je to kvůli jejímu vzhledu ale nemohla s tím nic dělat. Byla hodně zamlklá a na ostatní se koukala bolestným pohledem. Svůj volný čas trávila tím, že četla knížky a chodila mimo vesnici. Když byla sama dokázala se smát protože jí nikdo nemohl nazvat příšerou. Vytvořila si svého neviditelného kamaráda se kterým si často povídala v soukromý, později jí ale bylo už vše jedno a povídala si s ním i na ulici či doma mezi lidmi. Samozřejmě jí hned označili za blázna a musela do nemocnice na pozorování. Dostala bílé oblečení a tři roky strávila v uzavřené sněhově bílé místnosti. Rodiče ji navštěvovat nechodili a celkem snadno na ní zapomněli. Jediný její přítel byl imaginární chlapec. Měl hnědé vlasy a stejně rudé oči jako ona, byl s ní celou tu dobu a povídali si o všem možném.
Kdyby někdo tvrdil že za ty roky tam Yasu ani jednou nebrečela lhal by, Yasuraka brečela vždy když si uvědomila že je sama. Kdoví proč ale nedostávala ke čtení nic jiného než strašidelné knížky. Dávala jí je jedna sestřička když chtěla aby přestala brečet a tím jí umlčela. Asi si neuvědomila jaké následky to bude mít.
Yasu od té doby ani jednou neplakala a hltala každé slovo které bylo v knížce, občas jí přistihli jak sedí v koutku místnosti a potichu se chichotá. Yasu bylo tehdy deset let a byla velice inteligentní, o tom ale nikdo kromě jejího neviditelného přítele nevěděl jelikož pro ně byla cvok. Rozhodla se že se dostane z nemocnice, z toho odporně bílého pokoje a bude žít normálně. No moc normálně ne, ale co už... A tak se začala přetvařovat, byla poslušná. Už nikomu netvrdila že má neviditelného přítele a spořádaně seděla u stolu a ne na zemi v rohu. Po půl roce byla propuštěna a konečeně byla zase venku, pohled lidí na ni se ale nezměnil.
Vrátila se domu a s milým úsměvem se snažila své rodině pomoct, i když viděla jejich bázlivé pohledy. Netušila proč se jí bojí...
"Proč se na mě takhle díváš mami?! Řekni mi proč!? Je to kvůli těm očím!? Nemůžu za to! chápeš? nemůžu!" Její matka jí odpověděla jedním slovem které Yasu zranilo víc než kdyby jí někdo probodl. "Zrůdo" Byla zvyklá slýchat toto slovo od všech ale její rodina i když se na ní koukala divným pohledem to nikdy neřekla, až teď. Yasu zůstala sama v kuchyni a její pohled na vše se změnil. Myslela si že pokud se bude snažit ostatní jí později přijmou a ona se bude moct smát s kamarády. Její sny o tom, že bude se svou rodinou chodit na výlety se rozplynuly. Když se mě bojí bez důvodu...já jim ten důvod dám To bylo první co Yasu v tu chvíli prolítlo hlavou. Ano, začala se chovat jinak aby měli opravdový důvod se jí bát. Často nasazovala psychopatické úsměvy a vždy se vynořila zpoza rohu jako duch.
Vystudovala úspěšně akademii a poznámky o jejím vzhledu ignorovala, i nadále strašila všechny ve svém okolí a velkou inspiraci jí dávaly hororové povídky.
Její imaginární se rozplynul kamsi do neznáma a Yasu byla opět sama. Samota jí ale najednou nevadila, ba naopak takhle jí to vyhovovalo. Přestala myslet na to jak jí vnímají ostatní a tvrdě dřela. Než se nadála stala se Jouninem a dostala svůj tým. No tak jako všichni i oni se jí báli a možná proto jí neodmlouvali a trénovali. Yasu zjistila že když vykouzlí na svém bledém obličeji psychopatický výraz její studenti se snaží víc jakoby si mysleli že je zabije pokud něco pokazí. Toho Yasu využívala aby se z nich stali silní jedinci. Každý z jejího týmu se stal chuuninem a došlo jim že to dělala vše pro jejich dobro a jako první jí za něco poděkovali. To Yasu dojalo ale bylo to dlouho co plakala takže očekávaný projev dojetí se nedostavil. I z Yasu se stala silná dívka která téměř dokonale ovládla Hyoton a plnila spoustu misí na kterých byla většinou sama. Najednou se stala Mizukage, Oinini jsou jí naprosto oddaní a jsou ochotní jí být kdykoliv k ruce.
Techniky:
E techniky
Kirigakure no Jutsu-D
Kuchiyose no Jutsu-C
Ice Release: Protective Ice Dome-B
Ice Prison Technique-A
Ice Release: Swallow Snow Storm- A
Ice Release: Black Dragon Blizzard- S
Další S techniku doplním ^^!
Jméno a příjmení: Yasuraka Yuki (Yasu)
Vesnice: Kirigakure
Požadovaná hodnost: S rank (Mizukage)
Kekkei genkai: Hyōton
Klan: Yuki
Věk: 17 let
Oblíbené: Zmrzlina, je jedno jaká pokud Yasu někde uvidí zmrzlinu je schopná utratit všechny své peníze. Mezi její další zlozvyky patří to, že pokud je sama tancuje s koštětem...ano s koštětem. Ona sama ani neví proč, možná je to z nudy nebo je za tim něco jiného.
Neoblíbené: Když jí někdo řekne že je strašidelná nebo je na něm vidět že se bojí.
Charakter: Yasu je těžko pochopitelný člověk. Díky své zálibě v hororech se kolem ní šíří temná a tajemná aura. Žije si ve svém vlastním světě, většinou je uzavřená a odtažitá. Svou práci ale dělá poctivě a důkladně. Nemá ráda když se v místnosti sejde více lidí, cítí že jí berou prostor který ona potřebuje. Yasu trpí neustálou představou že se na ní lidi dívají zhnuseným pohledem. Někdy je to bohužel pravda, díky jejím rudým očím které vynikají díky bledé pokožce. Pokud si to situace žádá dokáže být vážná až to bolí a nic nebere na lehkou váhu. Yasu dokáže být bláznivá ale jen pokud si je jistá, že jí nikdo nevidí.
Životopis:
Yasuru se narodila do klanu Yuki a již od útlého věku se jí lidé bály. Velkou roli v tom sehráli její rudé oči, nebylo to žádné Kekkei genkai či něco podobného. Podle lékařů to prostě byla jakási porucha díky které její oči byly sytě rudé. U Yasu to vyniklo díky bledé pokožce a černým vlasům ještě víc a proto trávila hodně času sama. Děti se k ní neradi přibližovaly a v horších případech jí ponižovaly. Člověk by řekl že jí budou rodiče chránit a budou jí říkat že není odlišná, že je vše v pořádku. Bohužel se jí časem začali bát i její nejbližší a Yasu se tak musela stát brzo samostatnou. Když přišla do místnosti najednou měl každý člen její rodiny práci a odešli. Yasu věděla že je to kvůli jejímu vzhledu ale nemohla s tím nic dělat. Byla hodně zamlklá a na ostatní se koukala bolestným pohledem. Svůj volný čas trávila tím, že četla knížky a chodila mimo vesnici. Když byla sama dokázala se smát protože jí nikdo nemohl nazvat příšerou. Vytvořila si svého neviditelného kamaráda se kterým si často povídala v soukromý, později jí ale bylo už vše jedno a povídala si s ním i na ulici či doma mezi lidmi. Samozřejmě jí hned označili za blázna a musela do nemocnice na pozorování. Dostala bílé oblečení a tři roky strávila v uzavřené sněhově bílé místnosti. Rodiče ji navštěvovat nechodili a celkem snadno na ní zapomněli. Jediný její přítel byl imaginární chlapec. Měl hnědé vlasy a stejně rudé oči jako ona, byl s ní celou tu dobu a povídali si o všem možném.
Kdyby někdo tvrdil že za ty roky tam Yasu ani jednou nebrečela lhal by, Yasuraka brečela vždy když si uvědomila že je sama. Kdoví proč ale nedostávala ke čtení nic jiného než strašidelné knížky. Dávala jí je jedna sestřička když chtěla aby přestala brečet a tím jí umlčela. Asi si neuvědomila jaké následky to bude mít.
Yasu od té doby ani jednou neplakala a hltala každé slovo které bylo v knížce, občas jí přistihli jak sedí v koutku místnosti a potichu se chichotá. Yasu bylo tehdy deset let a byla velice inteligentní, o tom ale nikdo kromě jejího neviditelného přítele nevěděl jelikož pro ně byla cvok. Rozhodla se že se dostane z nemocnice, z toho odporně bílého pokoje a bude žít normálně. No moc normálně ne, ale co už... A tak se začala přetvařovat, byla poslušná. Už nikomu netvrdila že má neviditelného přítele a spořádaně seděla u stolu a ne na zemi v rohu. Po půl roce byla propuštěna a konečeně byla zase venku, pohled lidí na ni se ale nezměnil.
Vrátila se domu a s milým úsměvem se snažila své rodině pomoct, i když viděla jejich bázlivé pohledy. Netušila proč se jí bojí...
"Proč se na mě takhle díváš mami?! Řekni mi proč!? Je to kvůli těm očím!? Nemůžu za to! chápeš? nemůžu!" Její matka jí odpověděla jedním slovem které Yasu zranilo víc než kdyby jí někdo probodl. "Zrůdo" Byla zvyklá slýchat toto slovo od všech ale její rodina i když se na ní koukala divným pohledem to nikdy neřekla, až teď. Yasu zůstala sama v kuchyni a její pohled na vše se změnil. Myslela si že pokud se bude snažit ostatní jí později přijmou a ona se bude moct smát s kamarády. Její sny o tom, že bude se svou rodinou chodit na výlety se rozplynuly. Když se mě bojí bez důvodu...já jim ten důvod dám To bylo první co Yasu v tu chvíli prolítlo hlavou. Ano, začala se chovat jinak aby měli opravdový důvod se jí bát. Často nasazovala psychopatické úsměvy a vždy se vynořila zpoza rohu jako duch.
Vystudovala úspěšně akademii a poznámky o jejím vzhledu ignorovala, i nadále strašila všechny ve svém okolí a velkou inspiraci jí dávaly hororové povídky.
Její imaginární se rozplynul kamsi do neznáma a Yasu byla opět sama. Samota jí ale najednou nevadila, ba naopak takhle jí to vyhovovalo. Přestala myslet na to jak jí vnímají ostatní a tvrdě dřela. Než se nadála stala se Jouninem a dostala svůj tým. No tak jako všichni i oni se jí báli a možná proto jí neodmlouvali a trénovali. Yasu zjistila že když vykouzlí na svém bledém obličeji psychopatický výraz její studenti se snaží víc jakoby si mysleli že je zabije pokud něco pokazí. Toho Yasu využívala aby se z nich stali silní jedinci. Každý z jejího týmu se stal chuuninem a došlo jim že to dělala vše pro jejich dobro a jako první jí za něco poděkovali. To Yasu dojalo ale bylo to dlouho co plakala takže očekávaný projev dojetí se nedostavil. I z Yasu se stala silná dívka která téměř dokonale ovládla Hyoton a plnila spoustu misí na kterých byla většinou sama. Najednou se stala Mizukage, Oinini jsou jí naprosto oddaní a jsou ochotní jí být kdykoliv k ruce.
Techniky:
E techniky
Kirigakure no Jutsu-D
Kuchiyose no Jutsu-C
Ice Release: Protective Ice Dome-B
Ice Prison Technique-A
Ice Release: Swallow Snow Storm- A
Ice Release: Black Dragon Blizzard- S
Další S techniku doplním ^^!
Naposledy upravil Yasuraka Yuki dne Mon Jun 04, 2012 12:27 pm, celkově upraveno 1 krát
^^